Blog se ruší!

26. ledna 2014 v 13:09 | Stefan6 |  Kecy-Stífa
Loučíme se s vámi, milí příležitostní čtenáři. Již na tento blog nic nepřidáme. K závěru bychom chtěli poděkovat za vaši přízeň a komentáře. Žijte blaze!
 

Stefanova hitparáda

27. července 2013 v 17:02 | Stefan6 |  Hitparáda
Aneb na čem ulítávám ♫

Hádanka pro chytré hlavy

27. července 2013 v 16:02 | Stefan6 |  Vtípky, chytáky atd :D
Hádanka č. 1
Ten, kdo ji objednal, nikdy ji nechce. Ten, kdo ji zaplatil, nepotřebuje ji. Ten, kdo ji užívá, okem ji nespatří. Co je to?
Svoje odpovědi pište dole do komentářů. Kdo to první správně uhodne, může si vybrat - buď dostane diplom nebo si ho přidám do spřátelených blogů. Tak pište pište Mrkající
 


Je třeba nové letní "obutí" blogu!

27. července 2013 v 15:35 | Stefan6 |  Kecy-Stífa
Vzhledem k tomu že tento design je starý jak Jochy, tak bych ráda udělala nový. Ale nevím s čím, tak se obracím na vás. Do komentářů mi napište, s kým nebo s čím ho mám udělat? Mrkající

The Seventh Son - plakát a trailer

27. července 2013 v 14:57 | Stefan6 |  Ben Barnes

Co se stane, když se rozhodnete natočit snímek v lesích temných jako ve Stmívání, s herci oblečenými do kožešin jako ve Hře o trůny a řadou počítačových efektů jako v Harrym Potterovi? Na to se můžete podívat v tomto traileru:


Ben Barnes si v tomto filmu zahraje Thomase Warda, který je vyučen jako lovec duchů. Je to tak trochu exorcista a bojovník v jednom (že by se inspirovali v Supernatural?). Julianne Moorová představuje hlavní záporačku, a to čarodějnici matku Malkin. Od 17.10. tohoto roku se bude film promítat i u nás.

Upírská střední: prvák - Douglas Rees

27. července 2013 v 14:33 | Stefan6 |  Knihy co mě zaujaly

A teď něco pro fandy upírů. To se takhle procházím knihkupectvím a tu v oddělení dívčích románů s úchylkou na upíry vidím Bena! Pro ty co netuší, kdo je Ben Barnes, tak je to třicetiletý britský herec, jehož vzhled koresponduje s fiktivní literární postavou Dimitrijem Belikovem z upíří ságy Vampýrská akademie z pera americké spisovatelky Richelle Meadové (schválně si zkuste vygooglit jméno Dimitrij Belikov - všude na vás bude koukat Ben). Ale dost okecávání. Tak za prvé mě zaujalo, že je na obálce Ben. Tolik k tomu dobrému. No a za druhé koukám, že to napsal chlap. Starý chlap
douglas rees

No každopádně jsem si to ze zvědavosti našla na netu v pdfku a pustila se do čtení. Knížka je to poměrně tenká, jen 224 stran, ale ten obsah... oh my god! To je krávovina na ntou! Jestli tohle považují za milostný román pro dívky (jak by se dalo podle obalu očekávat), tak já jsem papež! Tato kniha je cokoli - komedie, parodie, fantasy, pohádka, ale jen ne to, jako co se tváří. Tady platí víc než kde jinde, že člověk nemá soudit knihu podle obalu.

Jen abyste věděli, o co "přicházíte":
Po prvním dni na nové střední škole Vlad Drakul Cody Elliot zjišťuje, že není vše, jak by mělo být. Ostatní spolužáci jsou nadpřirozeně silní, vyhýbají se slunečnímu světlu a neustále si objednávají krev z místní krevní banky. A když mu nový kamarád ukáže své tesáky, Cody nepotřebuje vědět víc - tyhle děti jsou upíři! Zatímco se Cody snaží zapadnout do této tajuplné komunity a s některými spolužáky se spřátelit, naruší odvěkou izolaci panující mezi lidmi a upíry. Následky - některé vážné, jiné vážně vtipné - na sebe nenechají dlouho čekat.

A můj názor? Je to brak, který se snaží vytěžit z upíří mánie. Knížka pro děti, jejichž největší starostí jsou známky, rodiče no a tak trochu i upíři, aby se neřeklo. Ale to je všechno. Reesovo strohé a jednoduché vyjadřování se hodí spíš pro mladší generaci. Určitě bych si to nekoupila. Jen dodávám, že jsem to ani nedočetla, jak mě to nebavilo. Pokud se ale autor snažil právě o tu ironii a vtip, pak tedy... se mu to stejně nepovedlo Smějící se
P.S.: Víte, že je napsána i dvojka? Autor se v tom asi vyžívá...Holt někteří jedou na kvantitu a né na kvalitu


A co vy? Už jste se setkali s touto knihou? Co na ni říkáte?

451 stupňů Fahrenheita - Ray Bradbury

27. července 2013 v 13:34 | Stefan6 |  Knihy co mě zaujaly
Recenze: Možná ji znáte ze své povinné četby, možná jste si ji četli sami z vlastní iniciativy jako já. Každopádně příběh Guye Montaga žijícího v blíže neurčené budoucnosti vás svým námětem dostane.
Představte si, že žijete ve světě, ve kterém požárníci oheň nehasí, nýbrž jej sami zakládají. Den co den jezdí lidem do jejich domovů spálit všechny knihy, které naleznou. Kniha stala úhlavním nepřítelem a je potřeba ji zneškodnit. Guy, který si na své živobytí vydělává právě jako tento "hasič", nikdy ani nepomyslel na to, že se jeho řemeslo zakládalo na nějakém jiném principu, než na jakém je nyní. Ale to jen do té doby, než potká svou novou sousedku Clarissu McClellanovou. Lidé ji považují za podivínku a obloukem se jí vyhýbají. Jednou se dá s Guyem do řeči a přivede ho na myšlenku, že knihy nejsou vůbec zlé, ba naopak. Guyovi to začne vrtat hlavou, a tak při dalším výjezdu několik knih ukradne. Postupně se dovídá, jak moc se mýlil a začne předčítat básně své ženě Mildred. Ta ho ale udává jeho veliteli a Guy se ocitá v pořádné šlamastyce...
Proč autor použil pro svůj antiutopický román právě tento název se dovídáme hned na začátku knihy: "451 stupňů Fahrenheita je teplota, při které se papír vznítí a hoří."
Moje hodnocení: Kniha mě upoutala svým tématem, který je opravdu originální. Také oceňuji relativní stručnost a rychlý dějový spád. Narozdíl od většiny spisovatelů se zde autor nijak zvlášť nerozepisuje a nepopisuje každou maličkost (což potvrzuje i fakt, že kniha čítá jen 160 stran). Na druhou stranu se ale čtenář nemůže moc ztotožnit s hlavním hrdinou, jelikož nezná jeho vnitřní popudy a motivy. Mně osobně ale tato stručnost vyhovovala a míním, že autor stihl říct vše podstatné. Jelikož se jedná o sci-fi a antiutopický román, řadím ho mezi své oblíbené knihy.
P.S.: Pod tímto článkem najdete anketu (rozklikněte Celý článek)

Stefan je zpátky

27. července 2013 v 12:54 | Stefan6 |  Kecy-Stífa
Všem spřátelencům se hluboce omlouvám za dlouhou dobu nepřítomnosti, ale hurikán jménem maturita nás s Damie vtáhl do svého víru chaosu a nervů Křičící
Jo a tohle jsem já v den maturity:
"Já dnes maturuju? Já dnes maturuju! POMÓÓÓC!"
No ale abych to zkrátila, maturitu s Damie máme a to je hlavní Mrkající
A co jinak? Momentálně brigádničíme a v září hurá na vysokou! Do té doby se však můžete těšit na nové články, protože jak je psáno v nadpisu: Stefan se vrací Úžasný
P.S.: A co vaše maturita? Zvládli jste do napoprvé nebo jdete až v září? Na jakou jdete výšku?

Muse - The 2nd Law (celé album)

23. listopadu 2012 v 12:20 | Stefan6 |  Muse

Byla jsem na koncertu Muse! :-)))

23. listopadu 2012 v 11:59 | Stefan6 |  Kecy-Stífa
...aneb jak se zdlouhavá a náročná cesta vyplatila.
Od doby, kdy jsem poprvé uslyšela jejich skladbu Resistance (to mohlo být někdy v roce 2009), jsem se do nich zamilovala. Začala jsem poslouchat proto i další skladby a s každou další písničkou jsem si je čím dál víc oblibovala. Nezaměnitelný hlas Matthewa Bellamyho, originální melodie vzniklé směsicí rocku a klasické hudby a mnohoznačný text nutící k zamyšlení. To vše dělá Muse tak zvláštní a populární. V našich českých končinách sice nejsou tak populární jako například v Británii, ale přece jen fakt, že v britském časopise Q zvítězili v kategorii Nejlepší současná kapela, něco znamená.
O koncertu konajícím se 22.11. v pražské O2 aréně jsem věděla už od července. Po krátkém internetovém průzkumu, jsem zjistila, že lístky na jejich koncert jdou na dračku a stojí za to. Rozhodla jsem se teda využít této jedinečné příležitosti, k čemuž mi posloužily peníze z letní brigády. Přece jenom sem nejezdí každý rok a když mám tu možnost, tak ji nehodlám promeškat. Ano, byly tu protesty ze strany rodičů, přemlouvání a podobně. Za nejtěžší však považuju shánění osoby, která by tam jela se mnou. Sama jsem jet nemohla, jednak by mě mamka ze strachu nepustila, a pak bych se určitě se svým orientačním (ne)smyslem ztratila. Nakonec jsem přemluvila (teď už) mého přítele a nemohla se dočkat toho magického data.
Jenže to jsem nevěděla, kolik záležitostí ohledně školy a latinskoamerického tance budu muset řešit. Takže se stalo to, že jsem starosti s odjezdem, příjezdem a programem probírala s přítelem až den před koncertem. Přesto jsme to zvládli a stihli jsme všechno, jak jsme měli.
V O2 aréně jsem byla poprvé. Potěšilo mě, že tam bylo hodně lidí. Samozřejmě jsem si koupila nějaké upomínkové předměty, abych je mohla jako správná fanynka reprezentovat ;-) Od půl osmé tam šaškovala nějaká předskokanská kapela, o jejíž hudbě se ani nemůžu zmiňovat, protože to ani nebyla hudba, ale jakási směs neladících pazvuků. Naštěstí nevím, jak se ta skupina jmenovala. Koncert Muse měl začít ve 20 h. Začali ale až po deváté. Na úvod nás vyburcovali písničkou z jejich nového alba The 2nd Law s názvem Unsunstainable. Dále zahráli z těch starších Resistance, Supermassive Black Hole, Time is Running Out, Plug In Baby, Knights of Cydonia, Starlight, Stockholme Syndrome, Undisclosed Desires a Uprising. A k tomu několik písniček z nového alba.
Co se show týče - byla to bomba! Souhra světel, hudby a videa stála opravdu za vidění. Nad protagonisty se vznášely 4 řady obrazovek tvořící obrácenou pyramidu, na kterých se promítaly buď videa s různými motivy ladícími k písničce, nebo živé kamerové snímky členů skupiny. Obrazovky se po řadách proměňovaly v pořadí a tím doutvářely tak celkovou potěchu pro oči.
A nesmím samozřejmě zapomenout na povedený pěvecký výkon Matthewa Bellamyho.
V jednom článku jsem četla, že Muse na pražském koncertě v roce 2010 nekomunikuje s fanoušky, ale je to blbost. Matthew dokonce vyskočil z pódia a podával si se všemi fanoušky v první řadě ruku. Atmosféra byla prostě skvělá. Během koncertu jsme se zvedali ze sedaček a tleskali do rytmu nebo tancovali. Je opravdu těžké popsat ten pocit, když si 18 000 lidí ten koncert užívá, hvízdá, křičí radostí, tancuje... moc jsem si to užila! :-)

P.S.: Přidávám sem 2 nejpovedenější fotky.


Kam dál